Obsazováním rozhlasu de fakto vypukla ozbrojená část povstání. V sobotu 5. května 1945 od rána byly z budov odstraňovány německé nápisy, docházelo k prvním odzbrojováním německých vojáků a padaly ojedinělé výstřely.

Kolem půl jedné odpoledne přijelo nákladní auto s českými policisty z velitelství v Bartolomějské ulici před budovu rozhlasu, aby jej obsadili. Bez boje se jim podařilo vniknout pouze do vchodu, potom už německé hlídky začaly pálit a padli první mrtví na české straně. V reakci na to se v rozhlasovém vysílání ozvala nejprve výzva "Voláme českou policii do rozhlasu" a poté známá "Všichni na pomoc rozhlasu". Němečtí vojáci v budově nechtěli jednat o kapitulaci, takže zde celé odpoledne probíhaly těžké boje.

Po třinácté hodině se Němcům podařilo vypnout liblický vysílač, poté z něj začali sami vysílat výhrůžky českému obyvatelstvu a dezorientační výzvy. V reakci na to jim byl zastaven přívod elektřiny z nymburské elektrárny.

Před šestou odpolední Němci v budově rozhlasu začali jednat o kapitulaci. Kolem šesté tak začala druhá fáze bojů - obrana rozhlasu před okupanty. Na Vinohradské ulici byly postaveny barikády z tramvají naplněných dlažebními kostkami, dalších asi 30 barikád vyrostlo v okolních ulicích a na noční výzvu rozhlasu jich přes noc bylo po celé Praze postaveno přes 1600.

V neděli 6. května Němci zahájili útoky na budovu rozhlasu, které její obránci odráželi. První útok byl veden pouze jako pěší, druhý s podporou dvou těžkých tanků, třetí dokonce s dělostřeleckou podporou z pancéřového vlaku, který střílel z hlavního nádraží (teď už musí být každému jasné, co je to ta balistika!). Boje probíhaly zejména v Balbínově ulici, na jejímž konci ve škole Na Smetance byly usídleny jednotky SS.

Jedna z německých jednotek se pokusila v prostoru vinohradské tržnice přerušit kabel, jímž bylo rozhlasové vysílání přenášeno z budovy na Vinohradské do strašnického vysílače. Proti nim zasáhla povstalecká tanková jednotka a přerušení zabránila.

V neděli o půl šesté byl rozhlas zasažen vzdušným torpédem svrženým z letadla. Zásah vyřadil z provozu vysílací studio a československý rozhlas se na hodinu a půl zcela odmlčel. Poté na vysílání navázali pracovníci rozhlasu na vysílači ve Strašnicích, kteří doposud zajišťovali technickou stránku vysílání. Ta byla řízena z mezinárodní telefonní ústředny ve Fibichově ulici na Žižkově, jejíž propojení umožňovalo vysílat i z mimopražských vysílačů (s výjimkou zmíněného liblického a mělnického, které byly v rukou Němců).

Nezranění pracovníci rozhlasu se přes noc přesunuli do podzemního studia v Husově sboru v Dykově ulici 1 (č. p. 51), kde také byly připraveny provizorní technické podmínky k vysílání (mj. byl povrchově veden kabel od kostela až k Orionce). Ráno odtud bylo zahájeno vysílání. Němci o tomto přesunu nevěděli, a proto i celého 7. května útočili na budovu rozhlasu na Vinohradské. Leteckými útoky byla poškozena řada okolních budov, také na Václavském náměstí (rohák s Washingtonovou - dnes Dům potravin, obchodní dům Prokop a Čáp - dnešní Dům módy, střední trakt Národního muzea, kopule České banky, budova ČTK) a také jeden z domů v Italské ulici. Vysílání z Husova sboru pokračovalo až do 9. května, na jeho připomínku je zde dnes pamětní deska.

V bojích o rozhlas zahynulo celkem 127 bojovníků. Jsou pohřbeni na Vinohradském hřbitově na čestném místě v aleji před vchodem do kostela. Ošetřovna raněných byla na náměstí Míru v bývalé kavárně Hlavovka (dnes Komerční banka) (uznávám, že to není moc dobrá reklama :-).

Na Vinohradech se v květnu 1945 bojovalo i jinde. K dispozici je statistika barikád: na území zasahujícím do dnešní Prahy 2 jich bylo 167 (např. u domu na Vinohradské u č.p. 2157, ve Slezské u č.p. 1898, na Korunní), v části zasahující do Prahy 3 jich bylo 67, z toho 14 na Vinohradské třídě (jak zmiňují prameny, u č.p. 2348 byla velká barikáda sestavená z pytlů s pískem, ze stromů a trámů - ostatní byly většinou z dlažebních kostek) a na Vinohradech v dnešní Praze 10 vyrostlo 26 barikád. Boje probíhaly o ulici U Kanálky, na náměstí Jiřího z Lobkovic a na dalších místech. U Folimanky byl na cestě za raněným zastřelen význačný komunistický funkcionář České národní rady, MUDr. B. Budín, další padlé připomíná množství pamětních desek. Památku vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Prahy, připomínalo pohřebiště zřízené na nám Míru před kostelem sv. Ludmily.

Zasažený německý tank na Francouzské třídě (z archivu Vinohrady.cz)

Stavba barikády u rozhlasu (z archivu Českého rozhlasu)